Slovo pro tento den: Čtvrtek 4. září

Celá judská krajina a všichni z Jeruzaléma přicházeli k němu, vyznávali své hříchy a dávali se od něho křtít v řece Jordánu. [Mk 1, 5]

K Janovi proudili lidé – i když pouze káže. Byli to předtím tradiční, zvykoví a lhostejní židé, kteří se dosud spokojili s tím, co se konalo v jejich synagogách a chrámu. Ti se zvedli a šli a činili pokání. Ale i další. Lukáš líčí, že přicházeli i celníci a vojáci – bezbožní pohané – a ptali se, co mají dělat, chtěli se změnit.

Všichni se dali do pohybu – aby se setkali s něčím silnějším. Silnějším, než jsou peníze a meče, než je tradiční náboženství a zbožnost farizeů. Poslechli výzvu k pokání, Janovo slovo je docela proměnilo, obrátilo a postavilo na novou cestu.

Kázání slova Božího má takovou moc. Přicházejí možná jen jednotlivci, ale je to stejný zázrak. Copak je dnes pro někoho přirozené vyznat svou vinu, přiznat své chyby, špatnou minulost, nebo že někomu ublížil? A přece bez toho nelze nově začít ani dobře žít. Proto je potřeba stále stejné kázání, jaké se tenkrát odvážil pronášet Jan.

Pane, dej nám sílu a odvahu vydat se za tebou podle tvého slova. Pomoz, když k tobě zveme své bližní, ať na nás vidí, že u tebe je pomoc pro všechny. Amen.

Jana Potočková