Slovo pro tento den: Čtvrtek 30. dubna

Král zvolal: „Hle vidím čtyři muže, jsou rozvázaní a procházejí se uprostřed ohně bez jakékoli úhony. Ten čtvrtý se svým vzhledem podobá božímu synu.“ (Da 3, 25)

Husův příběh má styčné body s mnoha biblickými příběhy. V mnohém se podobá příběhu Daniela a jeho tří přátel. Také oni se ocitnou před volbou – pokloňte se, nebo skončíte v ohni. Vládce od nich (i celého jejich lidu) požaduje, aby se mu podřídili se vším všudy – fyzicky i duchovně, individuálně i kolektivně. Mají se vzdát nařízení otců, ohnout se, poklonit se třebas jen tak na oko a přitom ztratit tvář i úctu před sebou, dětmi, celým lidem i svým Bohem. Ti čtyři se však tehdy vzepřou. Král prohlašuje: „Je-li váš Bůh skutečný Bůh, ať vás zachrání!“ A oni odpovídají: „I kdyby nás nezachránil, zůstane naším Bohem.“ V podobné situaci se ocitl také Jan Hus. Svého Boha, svou pravdu neopustil ani za cenu vlastního života. Snad ani jej v časném ohni neopustil ten, který se podobá božímu synu…

Modlitba Jana Husa: Ó nejsladší Kriste, táhni nás slabé za sebou, poněvadž když ty nás nepotáhneš, nemůžeme tě následovat. Dej statečného ducha, aby byl pohotový, a je-li tělo mdlé, ať předchází, prostředkuje i následuje tvá milost, protože bez tebe nemůžeme nic činit, a dokonce ne pro tebe jít na ukrutnou smrt. Dej ducha odhodlaného, srdce nebojácné, víru pravou, naději pevnou a lásku dokonalou, abychom za tebe nasadili nejtrpělivěji a s radostí svůj život.

Ondřej Ruml