Slovo pro tento den: Čtvrtek 3. dubna

Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: nebudeš pokoušet Hospodina Boha svého.“ Když ďábel skončil všechna pokušení, odešel od něho až do dané chvíle. [L 4, 12–13]

Ďábel, pokušitel, to je ten, kdo pokouší, kdo v danou chvíli nabízí špatnou cestu, špatně nastavenou výhybku, opačně otočený rozcestník. Potkáváme ho asi všichni. Může být neomalený, hrubý, ale může být i uctivý, tichý a zbožný, v tom je jeho záludnost. Ale není roven Bohu, jen kazí, sám nedovede stvořit nic nového.

Setkává se s námi na našich cestách a setkal se i s Ježíšem. Jak jinak by Ježíš poznal náš lidský život? Z kamení chléb, sám vyřešit všechny problémy, stát se výjimečným… Mít moc nad celým světem, ale uznat, že svět patří Zlému; získat vládu, ale uznat moc a sílu toho Zlého nad Hospodinem… Předvést zázrak a získat přízeň davů, bez bolesti a utrpení, být slavným teď a hned… Ne! Nebudeš pokoušet Hospodina.

Někdy bychom rádi slávu a úspěch, a to hned. Rádi bychom úspěšného Krista, místo toho ukřižovaného, ale záchrana, kterou on přinesl, je právě v tom odmítnutí ďábelských praktik. Není to snadné, náš zápas se Zlým pořád trvá, neseme toho s sebou mnoho. Ježíš ale touto cestou prošel už před námi, máme koho následovat, máme naději.

Pane, zůstávej s námi, když ten Zlý začíná být silnější než my, když si nevíme rady se svými životy, když nevidíme světlo, nedopusť, abychom ztratili naději. Amen.

Dagmar Hrubantová