Slovo pro tento den: Čtvrtek 28. srpna

Zastánce tedy řekl Bóazovi: „Kup si to sám.“ A zul si střevíc. Bóaz pak řekl starším a všemu lidu: „Dnes jste svědky, že jsem koupil od Noemi všechno, co patřilo Elímelekovi, i vše, co patřilo Kiljónovi a Machlónovi. Koupí jsem získal za manželku i moábskou Rút.“ [Rt 4, 8–10a]

Když muž, který měl prioritní právo zastánce, zjistí, že by s koupí pole musel zároveň pojmout dle tehdejšího ustanovení za ženu Rút a postarat se o ni, vzdává se svého práva ve prospěch Bóaze. odůvodňuje to tím, že by „zničil vlastní dědictví“ (Rt 4, 6). Možnosti, čeho se dotyčný bojí, jsou různé. Snad má obavu, že by se jeho vlastní děti musely jednou dělit o dědictví. Možná se obává soupeření žen o jeho přízeň či Rútiny případné neplodnosti, která by byla potupou jeho domu. Když člověk pomýšlí na rozhodnutí vzít odpovědnost za něčí život, vždy je tu řada věcí, kterých je možné se dopředu obávat. O to více vyniká odvaha Bóaze, který se spolehnul, že vše je v Boží ruce a dobré odhodlání snad nedopadne katastrofou, ale naopak přinese požehnání. Bóazovi nejde jen o naplnění litery Zákona o levirátním sňatku. V jeho jednání vidíme činnou lásku, milosrdenství. Je to výraz jeho víry a naděje. Bylo by hezké, kdyby odvaha ke vstupu do manželství a jiným závazkům nevymizela ani z dnešního světa.

Bože, který s námi kráčíš životem, neopouštěj nás, když se odvážně pouštíme na nové cesty. Dej nám moudrost, abychom se obraceli o radu především k tobě a poměřovali vše tvými slovy. Amen.

Magdaléna Trgalová