Slovo pro tento den: Čtvrtek 27. září

Sk 4, 13–31 ● Ez 100

Ale Petr a Jan jim odpověděli: „Posuďte sami, zda je před Bohem správné, abychom poslouchali vás, a ne jeho. Neboť o tom, co jsme viděli a slyšeli, nemůžeme mlčet.“

[Sk 4, 19–20]

Petr a Jan jsou bezpochyby příkladem poslušnosti vůči Bohu. Možná nejsou hrdiny podle našeho lidského chápání. Možná to říkají tváří v tvář arogantní lidské moci s bázní a roztřeseným hlasem. Ale jsou to služebníci Pána Ježíše Krista. Třebas se jim lidsky podlamují kolena.

Jedni i druzí jsou věřící, vzývají téhož Boha. Jsou přesvědčeni, že Bohu naslouchají, že mu řádně slouží. Jedni však Boha sešněrovali do pevně daných hranic, druzí nechají Boha jednat. Proto může Bůh skrze apoštoly jednat mezi lidmi. Skrze ty druhé Bůh jednat nechce nebo nemůže, neboť mu nedávají prostor. Je to prosté.

Apoštolové postavili do svého středu Krista Ježíše, který má ve svém zorném úhlu hříchem, vinou, životním údělem trpícího člověka. A pomoci druhému Kristus podřizuje vše, od všeho je svoboden, i od náboženského zákona. Apoštolové tuto svobodu přijali i pro sebe.

Hospodine, za to že jsi věrný a stále pravdivý, mohu ti plně důvěřovat. Dej ať se na tebe spoléhám. Amen

Jakub Smrčka