
2 Kr 20, 12–19 ● Ez 467
Chizkijáš vyslechl posly a ukázal jim celou svou klenotnici, stříbro a zlato, různé balzámy, výborný olej i svou zbrojnici a všechno, co se nacházelo mezi jeho poklady. Nebylo nic, co by jim Chizkijáš ve svém domě a v celém svém vladařství nebyl ukázal.
[2 Kr 20, 13]
Chizkijáš žil v těžké době. Musel zápasit s agresivním asyrským králem. Ten byl Hospodinovým zásahem sice potřen, judský král mohl na chvíli vydechnout, ale onemocněl z toho. Vypětí bylo silné. A toho využil jiný král, babylonský, který se lstí vetřel do Chizkijášovy přízně. A ten naletěl.
Chizkijáš, král judský. Píše se o něm, že „činil to, co je správné v očích Hospodinových, zcela jak to činil jeho otec David“ (2 Kr 18, 3). Nutno dodat, že to byl jeden z mála judských králů, o kterých se to v bibli takto říká. Zasloužil se o reformu bohoslužebného života v Izraeli. Snažil se vymýtit pohanské kulty. Jistě byl upřímným vyznavačem Hospodinovým. A Bůh Hospodin na něho nezapomíná. Ale ani takový vyznavač se nevyhne chybám, a to chybám docela zásadním. Jeho příběh ukazuje, jak je složité žít poctivě víru v tomto světě a že nikdo z věřících není dokonalý.
Jaké poučení z toho plyne pro nás? Věřící člověk by neměl usnout na vavřínech. Boj víry není za života dobojován. A vždy je dobré ptát se v modlitbě Hospodina, jakými cestami se v životě vydat. Člověk není přece chytřejší než Hospodin! A víra není jenom na jeden okamžik života!
Hospodine, kéž bojujeme boj víry podle tvé vůle! Kéž nikdy nevypadneme z tvého slova! Amen
David Sedláček