
Když Herodes Ježíše spatřil, […] doufal, že uvidí, jak dělá nějaký zázrak. Kladl mu mnoho otázek, ale on mu nic neodpovídal. […] Tu se od něho Herodes se svými vojáky pohrdavě odvrátil, vysmál se mu, dal ho obléci ve slavnostní šat a poslal ho zase k Pilátovi. [L 23, 8–9. 11]
Evangelista Lukáš jediný zařazuje do své zprávy tuto zvláštní scénu u krále Heroda, který má podle Piláta rozhodnout, co s Ježíšem. Konečně se Herodes tváří v tvář setkává s Ježíšem. Rád by poznal muže, o kterém v Jeruzalémě kdekdo hovořil, těšil se na nějaký zázrak, kladl mu spoustu otázek. Ježíš se však nepředvádí a na Herodovy otázky prostě neodpovídá, i když na něho přítomní velekněží a zákoníci stále žalují. Jak uboze vypadá tento Ježíš-král v Herodových očích. Vymyslí si tedy aspoň pohrdavý žert. Nechá ho obléknout do slavnostního oděvu a pošle ho zpět k Pilátovi. Tam však už na Ježíše čeká křik svedeného davu. A tak přestože Pilát potvrzuje Ježíšovu nevinu, nakonec naléhání lidu podlehne. Lukáš tak ukazuje, jak hlavní vinu na Ježíšově odsouzení nese nevěrný Boží lid, vedený svými představiteli a falešnými představami o Mesiáši.
Pane náš, přišel jsi nám pomoci a zachránit nás, ale my tak často čekáme od tebe něco jiného, něco viditelného, třeba zázrak. Naše nepochopení tě znovu posílá na kříž. Amen.
Lubomír Kabíček