
Nedomlouvej posměvači, aby tě nezačal nenávidět. Domlouvej moudrému a bude tě milovat. [Př 9, 8]
Křesťanské společenství je propojeno vazbami lásky. Jakkoli jsou jedinci různorodí, nikdy nemá dojít k tomu, aby vzájemné vztahy ochladly a zlhostejněly. Ani k tomu, aby někdo svým chováním a jednáním vybočoval z pravidel svatosti a čistoty. Pokud se nepatřičnost přece objeví, má být urovnána přiměřeným způsobem; od laskavého domluvení přes přísné vytknutí, kárné jednání před staršími sboru, až po vyloučení. A protože tu jde o záležitosti navýsost delikátní, bývali k tomu vyhledávání zkušení křesťané, kteří mají dar napomínání (Ř 12, 8). Ale i jim jsou položeny meze. Kniha Přísloví zná nejméně tři typy lidí, u nichž každý pokus o napravení vyjde naprázdno: svévolníci, ničemníci, posměvači. I oni jsou pod konečným Božím soudem, ale ty, církvi Páně, vezmi na vědomí, že toho času jsou neoslovitelní. Ač paměť církve zná i případy, kdy Duch svatý ztekl i nedobytné hradby.
Nedopusť, Pane, abychom vzdali úsilí o takový prostor tvé církve, v němž panuje jen pravda a láska. Amen.
Ludvík Klobása