Slovo pro tento den: Čtvrtek 22. října

Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí! (J 14, 27)

Doposud jsme se zabývali pokojem Božím, který vychází z Boží iniciativy, lásky. Je však také pokoj, mír světa. A ten vychází z iniciativy lidské. Spočívá v klidném uspořádání pozemských věcí a vztahů, tak aby sloužily všem lidem k dobrému životu. Po míru světa touží všichni. Dokonce i parta zlodějů si mezi sebou musí dohodnout jistá „mírová“ pravidla, aby dobře fungovala.

Mír světa závisí čistě na lidech, na tom, jak se mezi sebou dohodnou. Což také znamená, že závisí na čistě lidských záměrech, vypočítavosti, sobectví, potřebě vlastnit a vládnout. Paradoxně je mír světa cílem, kvůli kterému se vedou války a vznikají ty největší nepokoje. Tento mír má tak velikou přitažlivost, že všichni lidé po něm přirozeně touží, takže právě o něj se vedou všechny války, které by byly zbytečné, nebýt tohoto cíle. (Řeč o míru).

Člověku je z toho smutno a úzko. Ježíš nás ale utěšuje: „Ať se vaše srdce nechvěje a neděsí!“ Kristus nám dává sám sebe. S ním jsme v pokoji, v bezpečí, i kdyby celý svět byl vzhůru nohama. Zároveň nás jeho blízkost vybízí, abychom nikdy nepřestali o mír světa usilovat a zasazovat se o něj.

Pane, toužíme po tvém pokoji i po míru světa. Dej, ať z tvého pokoje dokážeme žít své všední životy. Ať tvůj pokoj prosytí celý svět, třeba i skrze nás samé. Amen.

Hana Ducho