Slovo pro tento den: Čtvrtek 22. ledna

Máme proč se rmoutit, a přece se stále radujeme; jsme chudí, a přece mnohé obohacujeme; nic nemáme, a přece nám patří vše. (2 K 6, 10)

Někdy nás přepadnou výčitky, že vyčerpání, úzkosti, nezdar, klopýtání jsou znakem naší slabé víry. Pochybnost do nás buší, že kdybychom věřili pořádně, dařilo by se nám lépe. Prosme Ducha svatého, ať nás posílí a zbaví této pochybnosti. Usilujme o dobrý život. Usilujme o dobrý život jako ti, kdo mají podíl na moci a síle od Boha.

A když se nám nebude dařit, když něco zkazíme, budeme nemocní a neúspěšní, pak to bude těžké. Ale nebude to znamenat konec všeho, včetně naděje na spasení. Kristus žije, vzdor mým úspěchům i pádům. Usilujme o dobrý život. Ale ne proto, abychom si pak, jako ti, kdo už můžou, pro Boží dary došli. Pak bychom jednali, jako by Kristus nezemřel a nebyl vzkříšen a vlastně vůbec ani nežil a nebyl přítomen a jeho moc nebyla. A my se museli o to více snažit. To je ovšem cesta široká, která vede do záhuby.

Na nebesích totiž není nic lehčího, bezpečnějšího a příjemnějšího než milování Boha. (Betlemské poselství II, kázání na třináctou neděli po Trojici, 6. září 1411)

Pane, zbavuj nás představ o tom, že až se jednou zlepšíme, pak tě konečně navštívíme a ty nám řekneš, co a jak. Přicházej ty k nám, ukřižovaný a vzkříšený Pane. Už dnes. Amen.

Daniel Ženatý