Slovo pro tento den: Čtvrtek 21. srpna

Bóaz jí odpověděl: „Jsem dobře zpraven o všem, co jsi po smrti svého muže učinila pro svou tchyni, že jsi opustila otce a matku i rodnou zemi a odešla jsi k lidu, který jsi dříve neznala. Nechť ti Hospodin odplatí za tvůj skutek.“ [Rt 2, 11–12a]

Situace dvou chudých žen se začíná obracet. Rút našla přízeň u člověka, kterému nebyl její osud lhostejný. Noemi nejspíš místním lidem o Rút vyprávěla. Dobrá pověst se pak šířila a dolehla až k Bóazovi, na jehož poli Rút využívala práva paběrkovat, které v Izraeli vdovám zaručovalo ustanovení Zákona (např. Dt 24, 19). Bóaz vidí, s jakou pílí a nasazením žena pracuje. Rút s Bóazem mluví velmi pokorně, stále zdůrazňuje, jak si váží Bóazovy přívětivosti, kterou jako Moábka mohla v Izraeli těžko očekávat. Izrael měl s Moábci mnoho špatných historických zkušeností a do kultického společenství Izraele neměl být žádný Moábec přijímán (Dt 23, 4–5). Bóaz však hledí spíše k srdci a chování této ženy.

Bóaz pozve Rút i k jídlu a tím podtrhuje své pozvání do společenství Izraelců. Rút pro něj odchodem z rodné země a přimknutím k lidu Hospodinovu odstranila překážku, kvůli které Moábci nesměli do Hospodinova shromáždění. Kdo svěřil svůj osud Hospodinu, nezůstane s prázdnou.

Dobrotivý Bože, ty skrze dobré lidi pomáháš těm, kdo jsou v nouzi. Děkujeme ti za svědectví o ženě, jejíž příběh je příkladem toho, že i ze zoufalství vedou stezky k naději. Amen.

Magdaléna Trgalová