Slovo pro tento den: Čtvrtek 20. září

Př 30, 1–10; 1 K 2, 1–5 ● Ez 446

Slova Agúra, syna Jákeova. […] Já jsem nejtupější z mužů a lidskou rozumnost nemám. Moudrosti jsem se neučil ani jsem si neosvojil poznání Svatého.

[Př 30, 1a.2–3]

Ani já, bratří, když jsem přišel k vám, nepřišel jsem vám hlásat Boží tajemství nadnesenými slovy nebo moudrostí.

[1 K 2, 1]

V knize Přísloví promlouvá jakýsi Agúr. Říká, že je nejhloupější z lidí, a že nemá žádnou rozumnost. Asi to říká jako varování. A v tom se ukazuje jako mudrc. Neboť hlupák tvrdí, že ví všechno. Hlupák mluví i přesvědčivě, nadneseně. Hlupák věří své hlouposti. Považuje ji totiž za moudrost.

Avšak moudrý Agúr říká pravdu. Kdo může poznat velikost Svatého?! Jen hlupák tvrdí, že ji poznal.

Apoštol Pavel říká totéž. Neoslňuje posluchače vytříbenou moudrostí a krasořečí. Proč by taky. Pánem je Kristus. Ten Ukřižovaný. Kříž je moudrost Boha. Ukřižování usvědčuje lidskou moudrost z pýchy. Ukřižování Krista uzemňuje lidskou moudrost, která není posledním arbitrem nad světem lidí. Lidská moudrost je postavena pod Boží soud. Pavel jako by bral slova z úst moudrého Agúra z knihy Přísloví. Skrze oba totiž mluví moudrost Boží, vanutím Božího Ducha.

Panovníku, chci ti mezi lidmi vzdávat chválu, mezi národy ti budu zpívat žalmy; vždyť tvé milosrdenství až k nebi sahá, až do mraků tvoje věrnost. Povznes se až nad nebesa, Bože, a nad celou zemí ať je tvoje sláva. Amen (Ž 57, 10–12)

David Sedláček