
Přemlouvals mě, Hospodine, a dal jsem se přemluvit. Zdolal jsi mě a přemohl. Po celé dny jsem jen pro smích, každý se mi vysmívá. […] Ale Hospodin je se mnou jako přesilný bohatýr, proto moji pronásledovatelé upadnou a dál nebudou moci […]. Hospodine zástupů, který zkoumáš spravedlivého, kéž spatřím tvou pomstu nad nimi. Vždyť tobě jsem předložil svůj spor. (Jr 20, 7. 11a. 12)
Tehdy jeden z biskupů od koncilu určených, stoje na kazatelně, četl průběh sporu dlouho mezi mistrem Janem a pražskými arcibiskupy a preláty u římské kurie a jinde vedeného, a po jiných věcech četl články proti mistru Husovi z jeho knih a postupu pře vybrané. […] Když se mistr Jan pokoušel na předčítané odpověděti, povstav kardinál florentský mu pravil: „Mlč teď! Vždyť jsme tě již dostatečně slyšeli.“ A opět povstav, pravil sluhům: „Nařiďte mu, aby mlčel.“ A mistr Hus sepjav ruce, vysokým hlasem prosil, řka: „Prosím pro Boha, slyšte mne, aby se tito, kteří stojí okolo, nedomnívali, že jsem učil bludy, vždyť potom se mnou učiníte, co vám bude libo.“ Když však mu bránili, aby nic nemluvil, poklekl, sepjal ruce, a pozdvihnuv oči k nebi, velmi zbožně se modlil, svoji při Bohu, nejspravedlivějšímu soudci, poroučeje. A to opětovně tehdy činil. (zpráva Petra z Mladoňovic)
Bože, modlíme se o tvé zastání pro ponižované a umlčované v mnoha zemích našeho světa. Pomoz, ať nejsme lhostejní k prosbám opomíjených. Amen.
Jaroslav Vítek