Slovo pro tento den: Čtvrtek 19. července

Ko 1, 15–23 ● Ez 404

Plnost sama se rozhodla v něm přebývat, aby skrze něho a v něm bylo smířeno všechno, co jest, jak na zemi, tak v nebesích – protože smíření přinesla jeho oběť na kříži.

[Ko 1, 19–20]

Velký hymnus k chvále Krista, obrazu Božího, skrze něhož a pro něhož bylo vše stvořeno, prvorozeného z mrtvých, vrcholí ve svědectví o smíření. Je to náročné čtení – lépe zpívat je v liturgii v kostele, opakovat je, vrůstat do něj, než je zdolávat teologickým šturmem.

Plnost sama je už z naší lidské stvořenosti neuchopitelná. Oběť na kříži, přestože je základním kamenem naší naděje, zůstává tajemstvím víry. Smíření všeho, co jest, zahlédneme jen na obzoru Božího království.

Přesto dobrá zpráva, že Bůh sám se vložil do dějin, položil život pro dokonalé smíření, a tím je neodvolatelně zajistil, je pro křesťany již teď v nesmiřitelnosti traumat tohoto vezdejšího světa zdrojem nové existence, nového života.

Hřích, který rozděluje a přetrhává vztahy, už nemá poslední slovo, to rozhodující slovo již vyřkl Kristus na kříži. Slovo smíření, jehož máme být posly. Jsme k tomu povoláni, abychom jimi byli pro celý svět.

A když se nám naše poselství bude zdát bláznivé a naše úsilí o smíření marné, ve víře smíme být ujištěni blížícím se příchodem Kristova království pokoje.

Pane Ježíši Kriste, prosíme, napojuj nás na sebe a dej nám prožívat moc tvého smíření. Čekáme na tvůj příchod. Amen

David Najbrt