Slovo pro tento den: Čtvrtek 16. ledna

I řekl Bůh: „Buďte světla na nebeské klenbě […]! Budou na znamení časů, dnů a let.“ [Gn 1, 14]

Dalším posláním nebeských světel je být na znamení (kralický překlad přidává „a rozměření“) časů, dnů a let. Udržují životní rytmus. Zajišťují pravidelnost a pevný řád. Podle nich se může měřit čas. Je tu Slunce, které (z našeho pohledu) putuje z jednoho konce nebe na druhý; na jaře je jeho dráha každý den o něco delší, na podzim zase kratší. Víme, kolik dní trvá jeden rok. Díky počítání dnů a let se můžeme vespolek domluvit, kdy se co stalo nebo kdy co čekáme v budoucnu. A díky Měsíci – ovšem s nezbytnou úpravou, ale aspoň podle jména – máme svých dvanáct měsíců v roce.

Tak můžeme mít o čase i o běhu času konkrétní představu. Ale také si můžeme uvědomit, „jak jsme na tom s časem“. Přitom nejde ani tak o to, zda se nám podaří stihnout všecko, co musíme nebo co bychom rádi. Spíše abychom měli své dny dobře spočítány (Ž 90, 11). Což neznamená jenom vzít na vědomí, že tu věčně nebudeme, ale také se zamyslet, k čemu a jak darovaných dnů a let využíváme, ať už je to práce, zábava nebo odpočinek.

Docela konkrétně: co bych mohl vykonat právě dnes. K čemu je vhodný právě tento den. Třeba ve vztahu k druhému člověku.

Náš Pane, nauč i nás počítat naše dny, ať získáme moudrost srdce. Amen.

Jan Trusina