Slovo pro tento den: Čtvrtek 16. července

A tak vám pravím: Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno. Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno. Což je mezi vámi otec, který by dal svému synu hada, když ho prosí o rybu? Nebo by mu dal štíra, když ho prosí o vejce? Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec z nebe dá Ducha svatého těm, kdo ho prosí! (L 11, 9–13)

Modlitba ta „Otče náš“ přesahá jiné modlitby v tom, že v krátkých slovech více zavírá smyslu neb pravdy než která jiná tak krátká neb delší. A mám za to, že Syn Boží, moudrost věčná, tak u míře tu modlitbu položil, že kdyby co nejméně byla delší, byla by z míry vystoupíc člověku přílišná; a by čím kratší, než jest byla, tehdy by potřebného rozumu úplně nevypravila. Protož Syn Boží, Ježíš, prostředek drže mezi Bohem a člověkem, že jest pravý Bůh a pravý člověk, uhodil v pravý prostředek ctnosti, aby v skládání modlitby ani kterého skutku nepohřešil. Protož jakož nemůž býti zákon lepší než od něho ustavený, též imodlitba nemůž býti lepší než od něho složená. A jest krátká, aby se jí žák Kristův brzy naučil; druhé, aby ji dobře pomněl; třetí, aby ji často říkal; čtvrté, aby sobě s ní nestýskal; páté, aby výmluvy z neumění pro dlouhosť neměl; šesté, aby krátkou modlitbou ukázal, Bůh aby brzo uslyšel; sedmé, aby ji druh druha raději, a zvláště otec neb mátě a kněz syny naučil. (Výklad modlitby Otče náš)

Chvála tobě, Pane Ježíši, Synu Boží, že jsi učil důvěřovat Otci slovy i celým svým životem. Až do posledního vydechnutí jsi žil pro nás, abychom došli života s tebou. Amen.

Jaroslav Vítek