
1 Tm 6, 11–21 ● Ez 334
Bojuj dobrý boj víry, abys dosáhl věčného života, k němuž jsi byl povolán a k němuž ses přihlásil dobrým vyznáním před mnoha svědky.
[1 Tm 6, 12]
Autor Prvního listu Timoteovi před námi v jediné větě otevírá celou scenérii křesťanského života. V minulosti nás Pán Bůh povolal a my na jeho pozvání odpověděli svým vyznáním víry. Naší budoucností, kterou nám otvírá, je věčný život. A teď a tady, v naší přítomnosti, máme bojovat dobrý boj víry. Ten boj, který nevedeme zbraněmi a silou, ale mocí víry (Ef 6, 16).
Timoteus byl Pavlův spolupracovník v apoštolské službě, ale tato nová perspektiva života platí o všech křesťanech. Křtem jsme byli povoláni ke kněžské službě těch, kdo vyznávají Krista a druhým ho mají zpřítomňovat. Tím, co za nás křesťany nikdo jiný neudělá, je především vyznávat svou víru v Krista a svědčit o něm. On sám jako Vyznavač a Svědek (martyr) nám v tom pomáhá a dává nám sílu.
Toto poslání je úkol, ale především nezasloužený dar. Vyznali jsme Boží jméno, ale napřed nás on sám povolal. Připomínkou tohoto povolání – dne, kdy jsme ve křtu uslyšeli své jméno – můžeme začínat každý nový den.
Pane Bože, nemohli bychom tě vyznávat, kdyby ses ty sám nepřiznal k nám ve svém Synu. Dej, ať žijeme z vděčnosti za tvé dary a povolání a nevzdáváme dobrý boj víry. Amen
Karel Šimr