
Vždyť nezvěstujeme sami sebe, nýbrž Krista Ježíše jako Pána, a sebe jen jako vaše služebníky pro Ježíše. Neboť Bůh, který řekl ‚ze tmy ať zazáří světlo‘, osvítil naše srdce, aby nám dal poznat světlo své slávy ve tváři Kristově. (2 K 4, 5–6)
Pavel vytrvale opakuje stále stejné schéma. Tvoří základ jeho obhajoby proti těm, kdo ho v Korintě zpochybňují. V různých obměnách Pavel zdůrazňuje, jak se stalo, že je apoštol. Bůh to všechno začal tím, že řekl slovo. Ze tmy ať zazáří světlo. Světlo zazářilo, osvítilo naše srdce, zrodila se víra, že Boha poznáváme v Kristu. No a proto říká Pavel, proto nemluvím o sobě, proto nezdůrazňuji, jak jsem vzdělaný, jak jsem obětavý, jak jsem úspěšný. Protože musím říci něco nesrovnatelně důležitějšího. Že ten ukřižovaný a vzkříšený Kristus je Pán! Možná by se nás Pavel zeptal: Dochází vám to? Odkrývá se vám v těch slovech něco úžasného? Pak je to dobře. Ať vám v tom Duch svatý pomáhá čím dál víc!
Spravedlivost je ctnost, která si ničeho cizího nepřisvojuje, nýbrž dává každému, co jeho jest. (Betlemské poselství II, kázání na den svatého Filipa a Jakuba 1. dubna 1411)
Daniel Ženatý