Slovo pro tento den: Čtvrtek 14. srpna

[Mordokaj napsal,] že Agagovec Haman, syn Hamedatův, protivník všech židů, osnoval záměr proti židům, jak by je zahubil, že házel púr, totiž los, aby je vyděsil a zahubil. Ale když ona vešla před krále […] [Est 9, 24–25a]

Datum zkázy židů bylo stanoveno na předvečer paschy, začátek Velikonoc. Los padl ďábelsky přesně. Místo aby slavili vyvedení z egyptského otroctví do svobody, ze smrti do života, měli by se stát svědky toho, jak zloduch Haman zmaří všechno, co Hospodin kdysi rozhodl a učinil? Jde tu o všechno. O celou existenci Izraele. Budou ještě někdy slavit hod beránka? Platí ještě věčná smlouva s Hospodinem? Nic v perské říši ovládané Hamanem tomu nenasvědčovalo. A právě tomu navzdory, všem Hamanům a Hitlerům navzdory, Hospodin svou smlouvu neopouští, svůj lid vysvobozuje. Bůh nemlčí ke zlu. O tom nás přesvědčuje sváteční svitek Ester, který židé každoročně přečtou celý o svátcích losů – Purim. Jsou to nejveselejší svátky ze všech. Každý rok končí nespoutaným veselím, hodováním a obdarováváním druhých. Co může být krásnějšího než končit rok s vděčností a až bláznivou bezstarostností. Vždyť byli zbaveni nepřátel, ohrožení a nejistoty!

Statečná ester, která dala všanc život pro záchranu svých židovských bratří a sester, zůstává jistě ještě v paměti, když židé o měsíc později hodují u stolu velikonočního beránka, jehož krev se stala znamením záchrany před jistou smrtí.

Pane, i my smíme žít rok za rokem jen z tvé milosti. Putování, boje a ztráty nejdou do prázdna. Dej, abychom se spoléhali, že uprostřed moře bezbožnosti má smysl jít za tvým věrným Synem a nebát se. Amen.

Kateřina Roskovcová