
Panovníku, jsem v tísni, zasaď se o mne!
Iz 38,14b
Kdo má Syna, má život.
1 J 5, 12a
Judský král Chizkijáš popisuje, jak se cítil v době své nemoci, poté, co mu prorok Izajáš přišel oznámit, že jistojistě zemře. Jeho slova, to je nejhlubší beznaděj – už je doslova smířen se svou smrtí, už ani nepočítá s tím, že by to mohlo být jinak. A přece se nakonec v poslední chvíli vzchopí: „Panovníku, jsem v tísni, zasaď se o mne!“ Dokonce to vypadá, že se s Bohem hádá a vyčítá mu: „Panovníku, kvůli tomuhle se žije? Žil můj duch pro tohle vše, co zažil? Uzdrav mě a zachovej mi život!“ (Iz 38, 16). Možná bychom čekali, že ho Bůh za tu drzost potrestá, ale Bůh ne – on se přiznal k tomu zoufalému volání a uzdravil ho. Možná jsme to zažili i my, že už jsme vlastně ani nedoufali – a zažili jsme vysvobození. A pokud ne, kéž je nám i tento Chizkijášův příběh povzbuzením, že můžeme se známým zpěvákem vyznat: „Dokud dejchám, pořád doufám!“
Pane Bože, děkuji ti, že se v každé tísni s nadějí smíme dovolávat tvé pomoci. Amen.
Venuše Černá (ECM)