Poselství ze setkání vedoucích představitelů evropských církví Světového luterského svazu v Ostravě v České republice ve dnech 10. až 15. května 2012
Hostitelkami Setkání vedoucích představitelů evropských církví Světového luterského svazu byly Českobratrská církev evangelická a Slezská církev evangelická augsburského vyznání. Zúčastnilo se jej na 80 delegátů z 38 členských církví ze všech tří evropských regionů Světového luterského svazu (LWF): střední východní Evropy, střední západní Evropy a severských zemí. Generální tajemník LWF Martin Junge pronesl ústřední projev s názvem Na cestě k roku 2017: transformace církve v měnící se společnosti. Jeho projev posloužil jako základ a východisko pro debaty na následující témata:
- Výročí reformace v roce 2017. Luterská identita a ekumenická zodpovědnost
- Cesta do Emaus jako model pro diskuze a dialog LWF
- K obrazu Božímu (Imago Dei): Re-formující se diakonie. S nasazením pro církev a pro svět
- Návrh na regionální evropské uspořádání LWF pro následující léta
Reformační výročí v roce 2017. Luterská identita a ekumenická zodpovědnost
Přípravy na výročí světové reformace v roce 2017 a povědomí o něm se ve třech evropských regionech významně liší. Luterská identita je výzvou i pokladem. Některé z většinových evropských církví se však na luterskou identitu dosud plně nesoustředí, ačkoli si uvědomují její historický význam i smysl výročí, které rok 2017 nabízí. Naproti tomu některé menší církve považují výročí za zcela zásadní. Jako evropský region jsme přesvědčeni, že i při zachování ekumenické citlivosti s ohledem na pětisté výročí je důležité, abychom uctili luterský poklad a dědictví důrazů sola fide, sola scriptura, sola gratia skrze princip solus Christus. Jako celosvětové společenství si uvědomujeme, že žádná jednotlivá církev, národ či tradice si nemohou nárokovat reformaci pro sebe. Proto jsme zvolili jinou cestu – coby globální občané se chceme vydat po společné cestě s luterány z dalších regionů LWF. Jsme přesvědčeni, že s podporou kanceláře LWF bychom měli přistoupit ke třem letům v období 2015-2017 celistvě a inkluzívně, abychom mohli sdílet zdroje a strategie luterského společenství i s dalšími křesťanskými církvemi. Proto žádáme kancelář LWF, aby vytvořila elektronickou databázi existujících projektů oslav výročí v roce 2017. Domníváme se, že je třeba vypracovat speciální aktivity pro děti. Účast mladých je při pětistém výročí významná, a proto chceme vyzdvihnout „Síť mladých reformátorů“ jako vhodný model zaangažování mladší generace. Závěrem jsme přesvědčeni, že plánování oslav v roce 2017 by mělo zahrnovat i roli reformátorek, jak to zdůrazňuje prezentace „Genderová spravedlnost a posílení schopnosti žen“.
Cesta do Emaus jako model pro diskuze a dialog LWF
Jsme přesvědčeni, že obraz Ježíšových učedníků a jejich Mistra na cestě do Emaus je adekvátním způsobem řešení kontroverzních otázek v rámci LWF, a je přiměřeným dalším krokem na setkání rady LWF v Bogotě v roce 2012. Debata o Lundském dokumentu LWF O manželství, rodině a lidské sexualitě nedospěla ke shodě. Členské církve svazu dávají průchod jednotlivým hlasům různých teologií, kontextů a právních okolností. Podtrhujeme tudíž potřebnost pokračující diskuze a svědomitého dialogu. Tento proces nevede a neměl by vést k rozhodnutím. Společně však musíme apelovat na moudrost jako dar Ducha svatého, a čerpat porozumění z Písma i vyznání víry, abychom, je-li to možné, dosáhli společného porozumění těmto kontroverzním otázkám. Důrazem na dar společenství přiznáváme, že může docházet čas od času k nedorozuměním. Nadále budeme čelit otázkám, které nás budou rozdělovat. V duchu tolerance a s očima upřenýma na Ježíšovy učedníky na cestě do Emaus však musíme kráčet pospolu v naději, hovořit a naslouchat si pozorně, a zůstávat otevřeni zjevení Krista v našem středu. Setrvávání v křesťanském společenství musí zůstat i nadále významným rysem našeho rozhovoru a dialogu.
K obrazu Božímu (Imago Dei): Re-formující se diakonie. S nasazením pro církev a pro svět
Doporučujeme dokument LWF Hledání pohostinnosti: re-formování pospolité diakonie v Evropě. Evropské regiony mají silnou tradici poskytování profesionálních diakonických služeb, ale kapacity v současnosti přestávají vyhovovat. Rostoucí zadluženost, nezaměstnanost mezi mladými a zmenšující se zdroje místních komunit zvyšují nároky na sociální a diakonické služby. Ačkoli Evropa budí dojem, že je sociálně, politicky a ekonomicky sjednoceným celkem, rozevírají se ekonomické nůžky mezi bohatými a chudými a zejména mezi imigranty a sociálně vyloučenou populací. Mnoha lidem chybí „ekonomická gramotnost“, takže nedokážou využít dostupné sociální podpory. Nedostatek dostupných zdrojů nutí církve a diakonické programy, aby přehodnotily napětí mezi tíhnutím k profesionalitě a ochotou k nasazení věřících dobrovolníků. Jde o protiklad expertního a soucitného přístupu. V samotné Evropě navíc existují rozmanité tradice dobrovolnické práce. V řadě částí Evropy jsou však lidé nuceni ekonomickou situací sledovat především vlastní ekonomické zajištění místo dobrovolného pečování o potřebné.
Avšak biblický a teologický pohled na člověka jakožto obraz Boží (Imago Dei), vyzývá a povzbuzuje Evropské církve, aby se na diakonii dívaly z nové perspektivy. Jak jsou jednotliví lidé, sbor a církev povoláni k péči o bližního, tak aby tato péče byla součástí jejich pravé podstaty? A kdy jedná církev a všichni její členové jako služebníci a správci Boží proměny, pečují-li o bližního a celé stvoření? Věříme, že by diakonie v rámci evropského regionu LWF měla zahrnovat také aktivní roli koordinovaného zastávání se bližních na celém světě. Stále se cítíme zavázáni tím, že evangelium stojí na straně chudých. Proto jsme skrze ekumenický rozměr diakonie zavázáni k tomu, abychom pomáhali chudým a zasazovali se o jejich spravedlivé ekonomické standardy a o zrušení zadluženosti v Evropě. Žádáme politiky, aby učinili rozhodná opatření k odstranění příčin současné krize (zadluženost, nedostatečná regulace finančních trhů, nedostatečné sociální standardy). Jsme voláni k tomu, abychom udrželi plné nasazení za naše bližní uprostřed našich společenství, aniž bychom ztratili zřetel k bližním v ostatních společenstvích ve světě. Velmi podporujeme probíhající reflexi respektu, důstojnosti a vzájemné závislosti práce, která se vyvinula v procesu „Re-formující společenství diakonie“.
Regionální uspořádání
Žádná církev LWF není příliš stará a velká či příliš mladá a nová, aby nemohla přispět k životu společenství, a proto tři evropské regiony LWF souhlasí s tím, že upevní vzájemnost a spolupráci v rámci regionů. Jednou za rok se bude konat setkání na celoevropské úrovni, které bude doplňovat dvě setkání vedoucích představitelů mezi valnými shromážděními LWF. Setkání se zaměří na témata, jež jsou pro evropské regiony relevantní a vztahují se k celosvětovému společenství. Při všech těchto setkáních kladou regiony důraz na důležitost respektování 20% kvóty pro přítomnost mladých účastníků.