Shrnutí a poděkování synodního seniora Daniela Ženatého.
Milí přátelé,
ohlížíme se za rokem 2018, v němž jsme si připomněli sto let od sloučení lutherské církve a kalvínské církve v naši Českobratrskou církev evangelickou.
Bylo to mnoho bohoslužeb, shromáždění, přednášek, publikací, článků, diskusí, koncertů.
Kromě jiného jsme si uvědomili, kolik zůstává nezodpovězených otázek minulosti – například náš vztah k sesterské Německé evangelické církvi v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, která na našem území vznikla po sjednocení ČCE.
S pokorou jsme přemýšleli o přítomnosti, o budoucnosti. Většinou převažoval pohled na církev Kristovu, která tu za 100 let jistě bude, pokud ovšem Kristus podruhé nepřijde. Ale zda to bude ČCE, nebo jiná, opět s někým sloučená církev, zda bude spíše méně lidnatá než ta současná, nebo naopak kostely nebudou stačit…
Myslím, že bez frází a nadbytečného patosu nám došlo, že máme svou církev rádi, sílilo nás setkávání známých i neznámých, mladších i starších. Nakonec, při vší naší kritičnosti, kousek navrch měla spíše hrdost a posilnění, než skepse.
A také - obnovila se nezbytnost a krása svobody. Totiž, že mít starosti, ale být svobodní, především vůči státu nebo nějaké ideologii, je úplně to nejlepší.
Nechtěli jsme hradit vydání spojená s výročím z řádného rozpočtu. Proto jsme vyhlásili dobrovolnou sbírku. Těm, kdo na ni přispěli, děkujeme. Vaše dary nám pomohly, a také posilovaly naši odvahu pouštět se do všeho toho plánování, chystání a organizování.
Za Synodní radu a Ústřední církevní kancelář – Daniel Ženatý
V příloze tohoto článku nabízíme souhrnnou statistiku proběhlé veřejné sbírky a děkujeme za vaši podporu a obětavost.