Noc kostelů

Moderní demokratická společnost by měla umět přijímat a vstřebávat různé názorové proudy, různá kulturní společenství, různé politické názory i náboženství. Pokud se stanou přirozenou součástí, pak jsou obohaceni všichni. Jak samotná společenství a skupiny, kterým společnost poskytuje zázemí a ochranu, tak celá společnost, které ony dávají podněty a vytvářejí diskuzi pomáhající společnosti se rozvíjet. Tolerance a otevřenost, na níž moderní společnost stojí, neznamená rozpuštění se v moři jiných pravd a názorů, ale umění komunikace a učení se.

Výbornou příležitostí pro to se něco dozvědět a naučit či začít komunikovat s někým, koho jsme dříve míjeli, je akce Noc kostelů 2011. Veřejnost při ní bude mít v pátek 27. května možnost vstoupit do kostelů různých církví, které se do akce zapojily po celé České republice. Cílem je, aby návštěvníci poznali prostory kostelů a společenství, která do těchto kostelů chodí, i v jiném kontextu než se s nimi mohou setkávat běžně.

Mám představu, že člověk, který není křesťan a celkově není náboženstvím příliš osloven, se může s církvemi zřejmě nejpravděpodobněji setkat zprostředkovaně skrze média. Například při rozhlasových přenosech bohoslužeb nebo při televizních přenosech bohoslužeb nebo v článcích o restitucích církevního majetku nebo nejrůznějších skandálech církví...

To není nejlepší cesta, jak se něco dozvědět o tom, že křesťané jsou úplně normální lidé, které baví podobné věci jako ostatní a mají různá zaměstnání, v nichž jsou úspěšní a jsou otevření a milí a netráví většinu času modlením nebo snahou každého moralizovat a podnikají různé sympatické věci a k tomu všemu mají ještě víru, která je z tohoto pohledu spíš zajímavá a vzbuzuje otázky, na něž se vůbec nebrání odpovídat...

Česká společnost má k církvím nedůvěru a Noc kostelů je přesně tím, co by tuto nedůvěru mohlo začít rozptylovat. Když má člověk možnost přijít do kostela jen tak, jen se podívat a dokonce je zván, takže nemusí mít pocit, že bude rušit nebo, že se ho lidé uvnitř snaží zatáhnout do svých obřadů, pak má čas a prostor si uvědomit, pravou podstatu křesťanského společenství.

My jako křesťané bychom se měli této příležitosti chopit a umožnit těm, kteří by se o nás rádi něco dozvěděli, aby to měli co nejjednodušší. V takovém případě totiž budeme obohaceni všichni.

TN

_____________________________________