Hana Jüptnerová (1952-2019)

Výjimečná osobnost českého evangelického disentu se zasloužila o četné česko-německé kontakty a svým bezprostředním vystupováním a otevřeností se zapsala do paměti mnoha generací nejen ve Vrchlabí, kde žila a působila.

K Chartě 77 připojila svůj podpis jako matka-samoživitelka na znamení solidarity s disidenty a rodinami politických vězňů. S nelibostí režimu se soustavně potýkala jak v osobním, tak v profesním životě. Konflikty eskalovaly, když se na konci 80. let postavila za uvězněného Pavla Wonku a zorganizovala na jeho podporu protestní hladovku. Když Wonka v důsledku zanedbané lékařské péče a nelidského zacházení zemřel, pronesla H. Jüptnerová na jeho pohřbu otevřeně kritickou řeč vůči politické reprezentaci země. Pietní setkání dvou tisíc lidí se i díky tomu stalo jednou z výrazných demonstrací proti režimu.

Navenek křehká žena udivovala svou přirozenou touhou pomáhat bez ohledu na vlastní pohodlí a důsledky. Víra, pokora, odhodlání a morální síla byly v jejím podání zcela samozřejmou součástí domácnosti, kde našlo zázemí mnoho potřebných.

V podobném duchu apelovala i na představitele církve u příležitosti loňského stého výročí ČCE: "Církev by se neměla bát, neměla by jednat sebezáchovně. Měla by být svobodná a poctivě zprostředkovávat Pravdu v tomto světě," povzbuzovala Hana Jüptnerová k autentickému svědectví víry.

K takovému svědectví, které sama žila v totalitě i ve znovunabyté svobodě.