Cesta k přátelům za oceánem - Tři týdny nabité rozhovory a pohostinstvím

Rád bych vás, pozval na cestu do Ameriky, cestu, kterou jsem absolvoval v říjnu minulého roku. Pozvání jsem dostal od Czech Mission Network, česky České misijní sítě. Je to volné sdružení jednotlivců a sborů v rámci Presbyterní církve v USA, kteří mají zájem o partnerství s Českobratrskou církví evangelickou a její diakonií a s Evangelickou teologickou fakultou Univerzity Karlovy. Mnozí z nich byli už na návštěvě v České republice, někteří mají české předky nebo přímo pocházejí z ČR a žijí teď v USA.

Annapolis

Moje návštěva začala v Annapolisu, městě nedaleko hlavního města USA Washingtonu. Pozval mě sem První presbyterní sbor, který má už deset let velice intenzivní partnerství s naším sborem v Letohradu. Poznal jsem zde spoustu lidí, kteří už byli v České republice, ať v Letohradu nebo na jiných místech. Na letišti mě vyzvedla Betty McGinnisová, která patří už od začátku devadesátých let k přátelům z Presbyterní církve. Byla u nás už mnohokrát a organizovala několik zájezdů do ČR, naposled koncem léta minulého roku. Betty se angažuje od začátku v partnerství se sborem v Letohradu a pěstuje partnerské vztahy s velkou energií. Už před několika lety navrhla, že bychom měli uspořádat partnerskou konferenci v ČR, kam pozveme zástupce sedmi amerických sborů, které již mají partnerství se sborem z ČCE nebo o ně mají zájem. Ekumenické oddělení ústřední církevní kanceláře udělalo průzkum a našlo se čtrnáct sborů, které měly zájem o partnerství s americkým sborem. Z nich bylo vybráno sedm a v říjnu 2008 se konala partnerská konference obou církví v Praze, v zúčastněních sborech a v Janských Lázních. Vyhodnotily se zkušenosti a plánovaly se další kroky v partnerství. Kdo se podílí na partnerství a co se na tomto poli děje, najdete na webu, který spravuje právě sbor v Annapolis (http://www.czechpartner.org).

Uvítání s českou vlajkou

S Betty jsem jel k Charlesovi, který se také angažuje v partnerství se sborem v Letohradu. Přivítal mě českou vlajkou před domem. Charles jako aktivní důchodce provádí návštěvníky Námořnickou akademií (Naval Academy), kde se vzdělává elita amerického námořnictva. Ukázal mi obrovský kampus Námořnické akademie včetně muzea, přístavu a mnoha lodí. Večer jsme se sešli na faře s přáteli ČCE. S radostí a s obdivem jsem vyslechl povídání o tom, co naši přátelé všechno zažili v Česku, a sám jsem se snažil jim říci, co je nového v ČCE a co se děje v české společnosti. Velmi se zajímali o vztahy mezi Čechy a Němci, o historii, o cestu smíření a o současné spolužití ve střední Evropě. Měl jsem z tohoto hlubokého zájmu velkou radost, což vedlo k novým a novým otázkám až do noci.

Presbyterní sbor v Annapolis má asi 700 členů a zapojuje se mj. do velkých sociálních programů pro bezdomovce. Je to velice dojemné svědectví o tom, jak křesťané cítí povinnost věnovat se právě těm nejubožejším, kteří nemají střechu nad hlavou. Stejně důležité pro ně je, aby na světě byl mír pro všechny. Projevem té touhy je na zahradě kostela dřevěný kůl, kde je napsané v různých jazycích, i česky „Ať je vždy mír na zemi“. Prohlédl jsem si tohoto posla míru spolu s farářem Billem (nalevo) a Stevem (napravo).

Cumberland

V městečku Cumberland jsem navštívil presbyterní sbor, který právě slavil 200 let existence a zabývá se otázkou, zda by chtěl mít partnerský sbor v ČCE. Setkal jsem se asi s třiceti lidmi, kteří mají zájem o partnerství. Mezi nimi byla Linda, která už navštívila ČR, a varhanice Joann, která se chystá v květnu 2011 do ČR, aby koncertovala na hudebním festivalu Americké jaro. Rozloučili jsme se s nadějí, že sbor v Cumberlandu bude mít už brzo partnerský sbor v ČCE.

Washington

Byl jsem rád, že jsem měl možnost se podívat do hlavního města USA, Washingtonu, D.C. Kromě návštěvy Muzea holocaustu, které na mne udělalo velký dojem, jsme navštívili mnoho známých míst a také českou ambasádu, kde nás velice mile uvítala maminka kolegyně z Ústřední církevní kanceláře paní Alice Navrátilová, náměstkyně vedoucího konzulárního oddělení.

Pittsburgh

Dále jsem pokračoval na své cestě do Pittsburghu, města, kam emigrovalo hodně Čechů. Bydlel jsem u Michaela a Wilmy Nemecových. Předkové Michaela pocházeli s Čech, předkové Wilmy z Itálie. Setkal jsem se se zástupci sboru v Sewickly, který má partnerský vztah se sborem v Boskovicích. Po obědě jsem navštívil Teologický presbyterní seminář. Potom jsem měl možnost se sejít s Johnem Michaelem, který několik let pracoval v ekumenickém oddělení ÚCK, dokud ho nemoc nedonutila službu v Praze ukončit. Ve velkém sboru Fox Chapel jsem zažil své první bohoslužby v Presbyterní církvi, které byly velice slavnostní s dvěma pěveckými sbory (děti a dospělí). Mohl jsem sbor pozdravit jménem ČCE a naší diakonie, která s tímto sborem má už dlouhá léta dobré vztahy. V červnu tohoto roku se chystá skupina lidí navštívit ČCE a její diakonii. Recepce a společný oběd mi dodaly pocit, že jsme pro ně vážení přátelé.

Clarkson

Z Pittsburghu jsem pokračoval do Nebrasky, kde mně čekali milí přátelé, koordinátorka České misijní sítě Jody Filipiová a manželé Shoemakerovi, kteří se už mnoho let angažují v česko-amerických vztazích. Vzali mne do městečka Clarkson, kde sídlí původně český sbor, který byl založen v roce 1888 českými imigranty a jmenuje se Nový Sijón. Bohoslužby už dlouho nejsou v češtině, ale dodnes se koná každý rok český festival, kde se volí i česko-slovenská královna. V kostele lze vidět výstavu o dějinách sboru, kde působil dlouhá léta i farář Bohdan Filipi.

Lincoln

V prvním presbyterním sboru v Lincolnu jsem se sešel se zástupci různých sborů, kteří projevili velký zájem o partnerství s nějakým sborem ČCE. Setkali jsme se v kostele, kde měla do září 2010 svoji kancelář farářka Karen Moritzová. Pak se totiž přestěhovala do Prahy, aby pomohla v ČCE prohlubovat vztahy mezi našimi církvemi. Program v Omaze začal v Bohemian Café Libor’s, kde jsem vyprávěl při vepřové se zelím a českém pivu o ČCE a situaci v Česku. Návštěvy v různých sborech seniorátu, který se jmenuje seniorát Missouri River Valley, mi ukázaly vážný zájem o ČCE. Seniorát samotný má partnerství s naší Diakonií a se sborem v Kloboukách.

Louisville

K návštěvě Presbyterní církve (PC) patřila i návštěva její centrály v Louisvillu v Kentucky, kde jsem se setkal s vedoucími v oblasti misie, kam patří i vztahy mezi PC (USA) a ČCE (ČR). Presbyterní církev má asi tři miliony členů v deseti tisících sborů, členové tvoří asi jedno procento americké společnosti.

Manhattan

Poslední zastávkou už na cestě domů byl Manhattan, kde jsem strávil krásné dny s manželi Stehlíkovými, kteří zde žijí už rok. Ondřej Stehlík, dříve farář v Praze-Libni, je teď farářem v Rutgers Church. Sbor má kolem tří set členů a je domovem pro lidi, kteří to mají v církvi těžké, protože mají jinou sexuální orientaci nebo jsou prostě jiní než většina. Martina Stehlíková pracuje jako lékařka v nemocnici. Jejich fara v 17. patře moderní výškové budovy je na české poměry trošku výjimečná. Mluvili jsme hodně o rozdílech mezi situací v Česku a v Americe, o spolupráci a o tom, jak naše partnerství může obohatit obě církve. Bylo to moc dobré ukončení mé cesty po Americe.

Bylo to dlouhá a intenzivní cesta, setkal jsem se s mnoha lidmi, hostili mne na mnoha místech. Jsem velice vděčný za obrovskou pohostinnost, za přátelství a upřímný zájem o ČCE a pevně věřím, že se odsud vyvine další rozšíření a prohloubení vztahů mezi námi a našimi přáteli za oceánem.

Gerhard Frey-Reininghaus, tajemník Ústřední církevní kanceláře ČCE pro ekumenu

______________________________________