BEZ KOMENTÁŘE: 15. - 18. listopad 1989 v usnesení 26. synodu Českobratrské církve evangelické

I. Dopis dr. Ladislavu Adamcovi, předsedovi vlády ČSSR

II. Telegram dr. Ladislavu Adamcovi, předsedovi vlády ČSSR

III. Dopis dr. Ladislavu Adamcovi, předsedovi vlády ČSSR

IV. Telegram správě SNB hlavního města Prahy a Středočeského kraje

1. Dopis dr. Ladislavu Adamcovi, předsedovi vlády ČSSR

„Vážený pane předsedo vlády, zdravíme Vás jako představitele vlády, která přijala za svůj program přestavbu naší společnosti.

Myšlenky demokratizace a vnější i vnitřní přestavby jsou nám blízké. Jako dědicové husitských a bratrských tradic je měříme evangeliem Ježíše Krista. V něm je soud nad lidskými vinami v dějinách i v přítomnosti, v něm je základ nadějí do budoucna, v něm je i mohutný impuls k úsilí o nápravu věcí lidských. S výzvou k celému lidstvu formuloval tyto myšlenky Jan Amos Komenský, jehož živý odkaz je pro nás mocnou inspircí při podílu na obnově naší společnosti.

Naším vlastním příspěvkem jsou mimo jiné i návrhy k novelizaci ústavy i některých zákonů, které předkládá Českobratrská církev evangelická legislativnímu výboru Federálního shromáždění. Nejde nám přitom jen o rozšíření prostoru pro činnost církví. Přejeme si ovšem, aby ho bylo tolik, kolik pro svůj náboženský život potřebujeme, bez jeho administrativního omezování, jež nás provází po desetiletí. Máme především na mysli dobro všeho lidu naší země. Jako církev jsme jeho součástí. Uvědomujeme si, že demokratizace je proces, který vyžaduje trpělivost, citlivost i vzájemná porozumění. Má probíhat se znalostí věci, s rozvahou i s nasazením, ale také se střízlivým odhadem a s odpovědností.

Máme za to, že přestavba má ve svém základě duchovní, lidskou dimenzi. Naše církev bude hledat všechny legální cesty a prostředky, jak by se na tomto procesu podílela. Nové zákony, které očekáváme, musí být založeny na důvěře a otevřenosti, nikoliv na strategii, taktice a podezírání.

Vážený pane předsedo, naši členové, křesťané, berou své občanství velmi vážně. Naše víra nás vede k soustavnému úsilí o prohloubení spravedlivých vztahů ve společnosti a k vytváření relativně nejhumánnějšího řádu.

Prosíme Vás proto o maximální pochopení pro ty, kteří projevují svou vůli k demokratizaci způsobem, který zatím v naší zemi není obvyklý (shromáždění na veřejných prostranstvích, podpisové akce apod.). Jsme hluboce přesvědčeni, že to jsou dospělí, odpovědní a pracovití lidé. Rmoutí nás, jestliže se s nimi a priori zachází jako s kriminálními či protistátními živly. Každý mocenský zásah vůči nim má negativní ohlas a plodí jen nové napětí ve společnosti.

Vyvine-li se v občanské společnosti iniciativa plná otázek, je třeba na ně veřejně odpovídat, ulamovat hroty, argumentačně objasňovat stanoviska a hledat společně východiska. Takovýto proces ozdravuje. Jsme přesvědčeni, že se naše společnost bude vydávat tímto směrem i za tu cenu, že cesta ke skutečnému dialogu je obtížná a dlouhá.

Obracíme se na Vás, vážený pane předsedo, zasaďte se svým vlivem o umožnění otevřeného rozhovoru o všech stránkách života v naší zemi, o minulosti i o přítomnosti. Veďte odpovědné činitele k tomu, aby vážným, kritickým připomínkám občanů nepřikládali nepřátelské úmysly.

Za záporný rys současného života považujeme skutečnost, že jsou ve sdělovacích prostředcích někdy velmi nevybíravým způsobem kritizováni lidé, kteří nemají možnost veřejně se obhájit. Je to proti novinářské etice a k újmě našeho společného života. Tím vším je proces demokratizace a přestavby zpomalován.

Za další závažný problém považujeme i otázku ekologickou. Jsme jistě povinni napravovat věci technickými prostředky a při plánování nových projektů předvídat možné důsledky pro životní prostředí. Vředovité rány ve světě přírody i v lidských vztazích nelze omlouvat filozofickými konstrukcemi a ideologickými systémy. Jsme přesvědčeni, že musíme mít odvahu k novému stylu života, který může mít hmotně méně – a přece bude bohatší o hodnoty, které se s odosobněného života vytratily.

Ani naše církev nechce stát mimo tento proud. Žijeme ve své zemi, v níž po staletí naši otcové a praotcové vyznávali svou víru a podávali štafetu Kristova evangelia z generace na generaci. Máme naději, že tomu tak bude i v naší současnosti. Do budoucnosti vyjadřujeme očekávání, že ideologický arzenál naší společnosti odstraní negativní předznamenání před církvemi a jejich činností. Odpovědnost za budoucnost naší země nás volá ke vzájemnému respektu a účinné spolupráci.

Vážený pane předsedo vlády, přijměte, prosím od členů 26. synodu Českobratrské církve evangelické upřímné přání zdraví i moudrosti pro Vaši odpovědnou práci.

S projevem úcty ThDr. Josef Hromádka, předseda 26. synodu Českobratrské církve evangelické.“

Praha 15. listopadu 1989


2. Telegram dr. Ladislavu Adamcovi, předsedovi vlády ČSSR

„Vážený pane předsedo vlády, z pověření synodu ČCE, který v těchto chvílích zasedá, Vás naléhavě žádám, abyste použil svého vlivu, k pokojnému, nenásilnému vyřešení situace v Praze a prosím Vás, aby byli propuštěni všichni, kteří byli zadrženi v té souvislosti. Jménem poslanců 26. synodu ČCE Váš Dr. J. Hromádka synodní senior, předseda synodu.“

Text telegramu, který byl odeslán předsedovi Federální vlády ČSSR 17. 11. 89 ve 20.30 h.



3. Dopis dr. Ladislavu Adamcovi, předsedovi vlády ČSSR

„Vážený pane předsedo vlády,

v době zasedání synodu Českobratrské církve evangelické jsme obdrželi zprávu očitých svědků o událostech ve vnitřní Praze dne 17. 11. 1989 ve večerních hodinách. Proti pokojné manifestaci u příležitosti 50. výročí uzavření vysokých škol nacisty surově zasáhly jednotky Ministerstva vnitra a jednotky vojenské. Proti bezbranným lidem bylo použito psů a obrněných vozidel. Lidé byli biti, zraňováni a nebyla jim dána možnost uniknout. Jsme hluboce otřeseni touto událostí, která přispívá ke zvyšování napětí ve společnosti.

Aby se předešlo dalšímu násilí, žádáme odvolání a potrestání činitelů odpovědných za tento nepřiměřený zásah. Veřejnost nechť je o těchto opatřeních informována. S tímto požadavkem se na Vás obracíme v důvěře, že důsledné a včasné řešení této události může být prvním krokem k překonání současné společenské krize.

Praha 18. listopadu 1989 – Kopie na vědomí: Předsednictvu federálního shromáždění, Výboru československé veřejnosti pro lidská práva a humanitární spolupráci, Československé tiskové kanceláři, Sborům Českobratrské církve evangelické, Týdeníku Kostnické jiskry a měsíčníku Český bratr.


4. Telegram správě SNB hlavního města Prahy a Středočeského kraje,
primátoru Hlavního města Prahy Zdeňku Horčíkovi, Generální prokuratuře ČSR, předsedovi vlády ČSR Františku Pitrovi a Výboru československé veřejnosti pro lidská práva a humanitní spolupráci.

„Sdělujeme vám, že jsme byli právě zasedajícím synodem Českobratrské církve evangelické (nejvyšším zákonodárným orgánem církve) pověřeni ke zprostředkování dialogu v konfliktní situaci, k níž dochází v Praze. zahajujeme mimo to okamžité jednání s nejvyššími představiteli našeho státu. Jsme připraveni i s vámi okamžitě vstoupit do jednání. Sdělte nám, s kým a kde můžeme vstoupit v jednání. Situace nesnese odkladů. Zasedáme ve sborové budově církve v Praze 1, tř. W. Piecka 60. tel. 25 21 96.“

Praha 18. listopadu 1989 podáno v 10.50 hod.