Anna Trachtová - O návštěvě Kuby v rámci projektu organizace Člověk v tísni

Rozhovor s Annou Trachtovou, která jako dobrovolná spolupracovnice humanitární organizace Člověk v tísni navštívila Kubu a setkala se s kubánskými disidenty a novináři. Na poslední dvě otázky odpovídá Lucie z kubánské sekce organizace Člověk v tísni.

E- církev.cz: Byla jste na Kubu vyslána společností Člověk v tísni, jak se k takovému projektu člověk dostane?
A. Trachtová: Se společností Člověk v tísni jsem v kontaktu již od roku 2001, kdy jsem se svými kamarády zúčastnila cesty do Kosova. Poté jsem spolupracovala na překladech k filmům na festival Jeden svět. Seznámila jsem se i s lidmi, kteří tvoří tzv. „kubánskou buňku“ a jelikož věděli, že jsem byla rok ve Španělsku, půl roku v Jižní Americe, a že podporuji jejich aktivity, bylo jen otázkou času, kdy jedním z dobrovolníků vyslaných na Kubu budu i já.
Předpokládám, že lidé, kteří se o problematiku Kuby zajímají, umí španělsky a rádi by ve spolupráci se společností ČvT odjeli na Kubu, mohou oslovit přímo pracovníky kubánské sekce, „nabídnout jim své služby“ a zařadit se tak na list zájemců o výjezd.

E-církev.cz: Kdy jste na Kubě byla? A kde?
A. Trachtová: Na Kubu jsme odjely ještě s jednou dobrovolnicí v červnu roku 2010 a strávili jsme tři týdny převážně ve východní části Kuby.

E-církev.cz: Je problém se na „ostrov svobody“ dostat? Nebo se dostat z ostrova?
A. Trachtová: S žádnou překážkou ani důkladnou kontrolou na letišti při cestě tam ani zpátky jsme se nesetkaly. Pro nás poněkud překvapivě, ale vzhledem k tomu, že na Kubu míří mnoho turistů a my jsme na ostrově byly poprvé, tudíž bez jakýchkoli negativních referencí v pasu, nevzbuzovaly jsme zřejmě žádné podezření.

E-církev.cz: Co konkrétně bylo na této misi Vaším úkolem?
A. Trachtová: Naším úkolem bylo navštívit přibližně 20 disidentských rodin a 5 novinářů a předat jim určitý finanční obnos, léky, knihy, flash disky a povzbuzení. Z velké části se jednalo o rodiny 75 politických vězňů uvězněných v roce 2003. Členům nejbližší rodiny vězňů bylo často znemožněno pracovat, předaly jsme jim proto peníze, za které na černém trhu obstarávali potraviny, které spolu s balíčkem nejzákladnějších léků, které byly k dostání na Kubě pouze v omezené míře a za drahé peníze, měli předat uvězněným disidentům. Oni nám poskytli informace o zdravotním stavu vězňů, a celkové situaci v opozičním hnutí a na Kubě viděno jejich očima. Druhou skupinou, kterou jsme navštívily byli vybraní novináři a lidé, kteří stáli v aktivní opozici proti tamnímu režimu. Těm jsme předaly knihy, několik filmů s lidskoprávní tématikou z festivalu Jeden svět a flash disky, a vyslechly, jakým způsobem jsou činní, jak vidí situaci, zda existuje nějaká konkrétní účinná pomoc, kterou by jim společnost ČvT mohla případně poskytnout atd.

E-církev.cz: Dostala jste se do konfliktu se státní mocí?
A. Trachtová: Jestliže se člověk na Kubě pohybuje mimo turistické zóny, obzvláště v chudých okrajových čtvrtích, kde mnoho rodin disidentů žije, nevyhne se stovkám zvědavých pohledů. Protože jen nepatrná část Kubánců chodí do zaměstnání, tyto pohledy Vás provázejí v jakoukoliv denní dobu. A mnohé z nich nejsou nevinné, ale následují je pečlivá hlášení místním CDR (Výbory na obranu revoluce). Na všudypřítomnou síť informátorů jsme byly upozorněny dopředu, a kromě tohoto jsme žádné další konkrétního ohrožení a nebezpečí nepocítily. V předvečer odletu však za námi do „hostelu“ přišel úředník cizinecké policie s předvoláním k výslechu. Ten probíhal zhruba tři hodiny a jeho hlavním cílem bylo nás zastrašit a vysvětlit nám, v čem spočívá krása a dokonalost kubánského komunistického režimu. Jedinou dekorací velké kanceláře byla obrovská prázdná knihovna v níž hrdě a neohroženě stály sebrané spisy V. I. Lenina. Přesto, že byli všichni tři vyslýchající podrobně informováni o některých našich krocích na Kubě, tvrdily jsme celou dobu, že jsme na Kubě jako turistky, které přivezly nějaké léky a náhodně je rozdávají chudým lidem v okrajových čtvrtích měst. Bylo nám vysvětleno, že chudí lidé na Kubě nežijí, ti méně majetní jsou prý alespoň bohatí duchem, a že Kubě nejlépe pomůžeme, když budeme své peníze utrácet na Varaderu nebo podobných „rezervacích“ pro bohaté západní turisty. A máme to prý vyřídit všem Čechům. Na následující den jsme již měly koupenou letenku zpět do Čech, tak se celý případ uzavřel závěrečnými výhružkami a zápisem do elektronického informačního systému, který se napříště zřejmě bude zobrazovat při pasové kontrole na kubánských letištích. Celkově jsme však z výslechu měly pocit, že už ani tito věrní služebníci režimu nevěří tak zcela svému přesvědčení o dokonalosti kubánského politického a ekonomického systému.

E-církev.cz: Vyhodnocuje se projekt zpětně? Slouží jako odrazový můstek pro další projekty?
Lucie: Samozřejmě, informace z každé cesty kurýrů na Kubu jsou vyhodnoceny a slouží k dalšímu rozvoji projektu a jako inspirace pro další aktivity a spolupráci s partnery na Kubě. Téměř každá cesta přiveze nové kontakty a informace o činnosti skupin na Kubě, které se aktivně snaží rozvíjet občanskou společnost nebo řešit sociální problémy a suplovat tak roli nefunkčního státu. S těmito skupinami se pak snažíme navázat užší spolupráci a v rámci možností jim v jejich aktivitách pomáhat, ať už materiálně, nebo pomocí školení, předávání zkušeností apod.

E-církev.cz: Myslíte si, že podobné návštěvy či politický tlak může nakonec totalitní režim svrhnout?
Lucie: Myslím si, že každý totalitní režim mohou účinně svrhnout jen obyvatelé dané země. Aktivity společnosti Člověk v tísni a dalších neziskových organizací, stejně jako mezinárodní politický tlak mohou pouze napomoci k vytváření prostředí, ve kterém je taková změna možná.
Zaprvé přispívají k tomu, že aktivisté na Kubě cítí morální podporu zvenčí, což jim může pomáhat překonat strach z represivních opatření režimu. Mezinárodní politický tlak a pozornost věnovaná dodržování lidských práv také může do značné míry ovlivnit, jaké prostředky režim vůči svým oponentům používá a mohou totalitní vlády odradit od nejdrastičtějších zákroků proti opozici.
Spolupráce a podpora aktivních lidí na Kubě pomáhá vytvářet podhoubí občanské společnosti, která bude hrát zásadní roli nejen v momentě změny, ale zejména v období po svržení režimu a formování nového společenského a politického uspořádání. Školení a podpora nezávislých novinářů umožňuje světu nahlédnout za roušku oficiálních informací a poznat skutečný stav země a smýšlení jejích obyvatel. Podpora kulturních, sociálních a dalších projektů pomáhá vytvářet alternativní společenský prostor mimo oficiální struktury, ve kterém se lidé mohou svobodněji sdružovat, projevovat a kde mají prostor k realizaci vlastních životních projektů.

Foto: Dirk van der Made

Za E-církev.cz pokládal otázky Tomáš Najbrt
28. 7. 2010
E-církev.cz

_____________________________________________